Šestiletý ve školce.
Šestileté děti chodí do školky obecně rády, protože cítí potřebu neustálého kontaktu se svými vrstevníky. Rád se účastní společného, týmové aktivity a hry. Některé děti, které navštěvují předškolní centra, která jsou otevřena pouze třikrát týdně, se na den vyučování těší.
Situace jsou poměrně vzácné, když se šestileté dítě raději nerozchází se svými blízkými, zůstat doma. Důvodem tohoto stavu bývá nesprávný přístup nejbližšího okolí k povinnosti, k odběru dítěte - strašení školkou nebo táborákem, učitel, kolegy. V důsledku toho je dítě poškozeno, protože je často těžké zlomit jeho negativní postoj k nové životní situaci.
dítě šest, sedmiletá chce rozšířit okruh svých zážitků. Je-li mu tedy situace, která ho čeká, prezentována jako určitý druh pokroku: - vyrostl jsi s tím, jít do školky, do školy, pak jsou pozitivně naladěni na nadcházející změnu. Záleží na našich návrzích, zda učení bude podle názoru dítěte zatěžující, nudná a zdlouhavá práce, nebo s dobrodružstvím, učit se a objevovat nové zajímavé věci, umožňující lepší, hlubší pochopení světa.
Někteří rodiče z toho mají obavy, že jejich dítě nemá ve škole problémy s učením, snaží se je uvést do arkány komplikovaného umění číst, psaní, účetnictví. Pokud dítě samo o tyto aktivity projeví zájem, pokud se zeptá rodičů na jména písmen, se snaží přečíst nápis na ulici, nebo název nově přijaté knihy, pak mu dáme vyčerpávající odpověď, stejně jako každá otázka. Pokud má však školení probíhat pouze z iniciativy dospělých, bez sebemenšího zájmu ze strany dítěte, pod tlakem, lepší to vzdát. Správná příprava dítěte na školní povinnosti nespočívá pouze v tom, že ho naučíte poznávat písmena nebo číslice, sčítání nebo odečítání. To je mnohem složitější záležitost.
Pokud chceme provést nějaké zúčtování, objektivně posoudit naše dosavadní vzdělávací úsilí, vidět, zda jsme dítě dobře připravili k zahájení systematického učení, musíme upřímně odpovědět na celou řadu otázek. A mimo jiné:
Spolehlivě jsme obohatili znalosti dítěte o bližším i vzdálenějším okolí??
Snažili jsme se nenechat nezodpovězenou žádnou z otázek, které nám byly položeny?
Už jsme je zvykli na samoobsluhu?, naučili jsme se sami oblékat, mytí, jídlo, péče o oblečení, udržování pořádku v hračkách a knihách?
Zvykli jsme si na navazování kontaktu s jinými lidmi?, naučili jsme se vyřizovat drobné záležitosti mimo domov sami, nakupování, například noviny v kiosku nebo potraviny v nedalekém obchodě?
Umí naše dítě nejen harmonicky hrát ve skupině svých vrstevníků?, ale umí se také chovat přiměřeně v konfliktní situaci, urovnat spravedlivý a taktní spor vzniklý během hry?
Mluví jasně a správně, celé věty, bez syntaktických a gramatických chyb?
Mluví svobodně a odvážně i před lidmi, se kterým se setkává poprvé ?
Má dostatečně bohatou slovní zásobu, plně rozumí pojmům jako např: ony, lusk, před, pro, vedle, v minutě, Nyní, dnes, ráno, pozítří, včera, předevčírem, příští týden, hodně, málo atd.
Pokud na všechny tyto otázky můžeme odpovědět ano, význam, že jsme dobře splnili své rodičovské povinnosti, jsme dítě řádně připravili na úkoly, které je ve škole čekají. Můžeme být v klidu, že to zvládne, nenarazí na potíže, snadno si osvojí znalosti a dovednosti stanovené v programu.
Předškoláka jsme postupně navykali na samostatnou hru bez dozoru dospělých na pískovišti nebo na hřišti v sousedství, pro nákup v nedalekém kiosku nebo místním obchodě, ale vždy chodil po městě v péči dospělých. Student se brzy bude moci sám pohybovat v ulicích. Z domova do školy bude zatím chodit jen sám – a zpět, ale postupem času začne dělat stále více nezávislých výletů po městě. A musíte si ho pořádně připravit. Naučit pravidla bezpečného přecházení vozovky, dodržování platných předpisů, opatrnost. Musíme to uskutečnit, aby dítě mohlo bez obav přejít i rušnou ulici, a přitom by se zbytečně nenabíjel, nevystavoval se bezohledně nebezpečí.