Pro rodiče je nejdůležitější vzdělání dítěte.
Největší význam přikládají rodiče vzdělání svého dítěte. Když přijde ze školy, většinou se ptají: "Co jsi se učil? Co bylo v lekcích? Co děláš?” Zajímá je to mnohem méně, co se dělo o přestávkách, o čem dítě mluvilo s kamarády, v jaké, jak a s kým hrál. A to jsou záležitosti neméně důležité než věda. Z těchto rozhovorů se můžete poučit, jaký je vztah našeho dítěte ke kamarádům a naopak, zda zůstane pozadu, pryč od svých vrstevníků, nebo jsou ochotni si spolu hrát, Je to přijímáno okolím?, Jaké role hraje nejčastěji?, nebo jen okrajově, nebo významnější, zda je iniciátorem her organizovaných skupinou. Probíhají tyto společné hry v harmonii?, nebo zda při nich vznikají spory a čeho se týkají a čím jsou způsobeny atp.
Na různé školní akce nám, rodiče, musíme reagovat. Vyjádřete svůj názor na ně, Váš názor. Naše dítě by to mělo vědět, Jak hodnotíme Leszkovo chování?, kdo nechce nikomu půjčit gumu, tužka nebo pastelky, ačkoliv je má vždy v penálu. A co si myslíme o Irenčině chování, který každých pár dní přináší do školy jednu skvělou, cizí hračka, které nikdo jiný ve třídě nemá, a chlubí se, že je to tatínek, kdo jí přináší takovou nádheru z dalekých cest. Nebo Terezka, co na tvou otázku, jak děti pomáhají rodičům, ona odpověděla, že vůbec nepotřebuje pomáhat, protože mají doma hospodyni.
O všech těchto důležitých věcech stojí za to si s dítětem promluvit. Takové problémy se dokonale vyřeší při společné procházce, při úklidu bytu, navlékání ložního prádla, příprava večeře, mytí nádobí.
Takové rozhovory mají dopad na postoje našich dětí. Někdy můžete změnit svůj postoj rychleji, názory nebo názory dítěte, při vyjádření nesouhlasu s chováním kamaráda, nebo přítel, vyjde a ukáže se (ale bez zloby, výsměch nebo výsměch) jejich chyby, než pak, když kritizujeme jednání dotyčné osoby.